Pozice úst a výslovnost
Ústa máme mírně otevřená, koutky zatáhneme mírně dozadu, jazyk se zvedne mírně nahoru a vzad. Při výdechu vyslovujeme tiše zvuk „čchuej“.
Sladění pohybů s dechem
Oproti předchozím cvikům, kdy se pohybovaly pouze horní končetiny, se u cvičení dechu „čchuej“ zapojují i končetiny dolní a to tak, že se přechází do mírného podřepu. Začínáme s výdechem, kdy zvedáme ruce volně spuštěné podél boků od podbřišku směrem nahoru před břichem, v průběhu akupunkturní dráhy ledvin. Jakmile se ruce dostanou do výše hrudi, začneme rukama s prsty obrácenými špičkami proti sobě, opisovat kruh směrem dopředu, svrchu dolů, jako bychom před sebou měli obrovský míč, který hladíme svrchu dolů. Přitom tiše vydechujeme zvuk „čchuej“ a současně s tím, jak nám ruce klesají po vnější straně pomyslného velkého míče, si začínáme klekat do dřepu. Trup se snažíme nepředklánět, ale udržovat jej co nejvíce zpříma. Při výdechu dbáme na to, abychom vtáhli konečník dovnitř do těla; přitom sevřeme jemně svalstvo zad v oblasti ledvin a silně stáhneme břicho. Podřep může být jen mírný (u lidí, kteří mají problémy s koleny), nebo i hluboký (u mladších zdatných cvičenců). Nikdy ale nesmí podřep působit někde bolest či nepříjemné pocity. Ruce se při podřepnutí spouštějí nejméně na úroveň podbřišku, lépe až na kolena (ale není to nutné – opět nejdůležitější je řídit se tím, abychom necítili při cvičení bolest, ale příjemné pocity). Po ukončení výdechu se začneme zvolna nadechovat a přitom se s volně spuštěnýma rukama zvolna zvedáme do stoje. Na chvilku zadržíme dech a pokračujeme druhým výdechem „čchuej“. Opakujeme šestkrát, čili jeden cvičební cyklus (okruh) tvoří šest nádechů a výdechů.
Kam směrujeme pozornost
Je to logicky dráha ledvin. Dráha začíná na chodidle, na plosce nohy, asi na hranici horní a střední třetiny chodidla. Odtud se vine po vnitřní straně chodidla k vnitřnímu kotníku nohy, který obkružuje a stoupá podél Achillovy šlachy nahoru po vnitřní straně lýtka přes podkolenní jamku a vnitřní stranu stehna, odkud pokračuje přes třísla na břicho, kde probíhá oboustranně několik centimetrů od pupku směrem vzhůru až přes hrudník, kde končí v prvním mezižebří vedle prsní (hrudní) kosti. Dráha je stejně jako všechny dosud zmíněné oboustranná (tj. probíhá vlevo i vpravo). Představujeme si, jak jí od plosky nohy až do hrudi proudí životodárná čchi.
Barva
I když se ve starých textech o čínském léčebném cvičení s konkrétním využitím barev nesetkáváme, vzhledem k velmi dobrým zkušenostem s vizualizačními technikami jógových relaxací (jedná se vlastně o představování si určitých barev, které jsou spojeny s určitými energetickými centry organismu, v józe nazývanými čakry), doporučuji začlenit práci s barvou i při cvičení šesti dechů. Využijeme opět teorie pěti prvků, ve které je orgán ledvin spojen s barvou černou. Můžeme si tedy představit, jak v drahách jater proudí příjemná uklidňující černá barva noční oblohy či nočního moře a tuto barvu si můžeme pokusit představit i v duchu, jakoby v mysli, za očima. Někteří lidé ale mají s vizualizací barev potíže, proto nedoporučuji nic dělat násilně, pokud se představa barvy nedostaví spontánně, nenuťte se do ní.
